Ložnice pro dva lidi často znamená kompromis. Jeden chce číst do půlnoci, druhý usíná v devět. Jeden potřebuje teplé světlo, druhý studené. Řešení není kompromis, ale oddělení. Každý by měl mít vlastní zdroj světla s vlastním ovládáním. Ideálně na straně postele, kam dosáhne, aniž by musel vstávat. Zásadní je, aby světlo nesvítilo do prostoru mezi partnery. Toho dosáhnete stínítkem nebo směrováním paprsku. Právě proto se vyplatí vybírat čtecí lampičku u lůžka podle tvaru kužele a výšky, ne podle vzhledu. Kužel usměrní světlo na stránku, výška zajistí, že paprsek neoslní toho druhého.

Druhý princip je teplota světla. Pro čtení potřebujete 3000 až 4000 K, pro usínání pod 2700 K. Pokud máte jen jednu lampu, nastavte ji na teplý odstín a k tomu přidejte malou čtecí. Nebo použijte žárovku s proměnnou teplotou. Důležité je, aby každý měl vlastní ovladač. Společný vypínač u dveří je pro dva lidi k ničemu. Jeden zhasne, druhý zůstane potmě. Řešením jsou dvě zásuvky zapojené samostatně nebo lampy s vlastním spínačem na těle. Kabel veďte po zdi, ne pod kobercem, pokud nejde o prodlužovačku s přepěťovou ochranou.

Třetí věc je stínění. Přímé světlo do očí unavuje a ruší partnera. Použijte lampy s neprůhledným stínidlem nebo s krytem, který směřuje paprsek dolů. Pokud máte nástěnné lampy, nastavte je tak, aby světlo dopadalo na knihu, ne na zeď za ní. Odraz od bílé zdi vytvoří nepříjemný jas. Tmavší zeď nebo látkové čelo postele světlo pohltí. To je výhoda. Noční stolky by měly být dostatečně velké, aby se na ně vešla kniha, brýle a sklenice. Pokud je místo malé, použijte lampu s klipem na pelest. Drží pevně a nezabírá místo.

Poslední rada: vyzkoušejte to v praxi. Než koupíte dvě identické lampy, půjčte si jednu a zkuste číst při různém nastavení. Zjistíte, že to, co vyhovuje jednomu, druhému vadí. Pak už jen stačí doladit výšku a úhel. Ložnice není showroom, ale místo pro spánek. Světlo má sloužit, ne rušit.