Bílé prádlo zežloutne i po vyprání – a přitom stačí tak málo. Často za to může sušení a žehlení, ne samotné praní. Pokud bílé košile, prostěradla nebo záclony sušíte na přímém slunci, ultrafialové záření může způsobit, že látka zežloutne. Stejně tak vadí sušení v místnosti bez proudění vzduchu, kde vlhkost zůstává v tkanině a podporuje tvorbu žlutých skvrn. Ideální je sušit bílé prádlo venku ve stínu nebo v sušičce na nízkou teplotu. V zimě pak větrejte a používejte odvlhčovač.

Žehlení je druhý častý viník. Žehlička s opotřebovanou nebo znečištěnou žehlicí plochou může na bílé látce zanechat nažloutlé šmouhy. Také příliš vysoká teplota – zejména u syntetických vláken – způsobí, že se látka spálí a zežloutne. Vždy žehlete z rubu nebo přes tenkou bavlněnou látku. Pokud žehlička „škrtá“ nebo se lepí, vyčistěte ji octem a jedlou sodou. A pozor na vodní kámen v napařovací žehličce – ten se může usazovat na prádle a po čase žloutnout. Praktické rady, jak prát záclony, aby zůstaly bílé, se hodí i pro další jemné bílé textilie, protože záclony jsou na žloutnutí obzvlášť náchylné.

Další chybou je skladování. Bílé prádlo složené v plastovém pytli nebo v těsné skříni bez přístupu vzduchu žloutne. Vzniká takzvaná „skladovací žluť“ – oxidace vláken a zbytků pracích prostředků. Než prádlo uklidíte, ujistěte se, že je dokonale suché. Nepoužívejte aviváž, která na bílém prádle vytváří film a přispívá k zažloutnutí. Místo ní přidejte do máchání lžíci octa. Prádlo skladujte v bavlněném pytli nebo v papírové krabici, ne v igelitu. Jednou za čas bílé prádlo přeperte s kyslíkovým bělidlem, i když je čisté.

Na závěr: pokud bílé prádlo zežloutne, není vše ztraceno. Namočte ho přes noc do roztoku kyslíkového bělidla a pracího prostředku, poté vyperte na 60 °C. Vyhněte se chlorovému bělidlu, které žluť ještě prohloubí. Sušte ve stínu, žehlete z rubu a skladujte prodyšně. Tyto návyky udrží bílou dlouho zářivou.